Strava v zimním období

19.12.2019 12:17

Každé roční období má svá specifika a klade jiné nároky na stravu psa. I bez znalosti teorie jin-jangu je každému opatrovníkovi 4nohého společníka zřejmé, že jinou péči vyžaduje chlupáč v zimě a jinou v létě. Faktorů, které ovlivňují volbu jídelníčku, je ovšem celá řada. Je to například konstituce zvířete dle pěti elementů (jiné potřeby bude mít energií nabitá border kolie a jiné rozvážný německý ovčák), dále pak rasa a země původu psa (je nabíledni, že jinak se bude v zimě cítit sibiřský husky a jinak ridgeback původem z Afriky), energetické nároky (pracovní pes X psí sportovec X "gaučák") či životní etapa, ve které se právě pes nachází. Zcela zvláštní kategorií je samozřejmě léčebná dietetika v případě konkrétních zdravotních obtížích, kdy je strava nedílnou a velmi významnou součástí léčby. V našem povídání se však zaměříme na obecné principy, na jejich základě lze harmonizovat energii našich 4nožců s energií zimy.

Co tedy můžeme pro své chlupaté (či méně chlupaté) společníky udělat právě během sychravých zimních dní, aby si v plném zdraví užili zimních radovánek      a přitom vstoupili do jarního období plni energie? Úvodem trocha teorie....

 

Teorie jin - jangu aneb "hot dog and cool cat"

Základním pilířem čínské medicíny je teorie jin - jangu. Jedná se o dva pólové praprvky, mající opačné vlastnosti, které však od sebe nelze oddělit. Jejich vzájemné pnutí je hybným momentem všeho dění. Neustálým protichůdným působením navozují stav rovnováhy, který však neustále podléhá různým výkyvům, způsobeným dočasnou převahou buď jedné, nebo druhé síly. Toto ustavičné střídání protikladů se promítá do všech forem mikrokosmu (tělo) a makrokosmu (Země). Postupné narůstání jangové složky, následné dosažení maximu jangu a ubývání jangové složky a přibývání složky jinové a maximum jinové složky lze ilustrovat na příkladu střídání denní doby (poledne = maximální jang, půlnoc = maximální jin), ale také třeba v rámci střídání ročních obdobích. Na jaře se jangové složka začíná rozhojnovat, přičemž maxima dosahuje právě v létě, zatímco v zimě dominuje složka jinová.

"Žlutý císař řekl: Jin a jang jsou cestou nebes a země, jsou základním principem všech věcí, otcem i matkou nekonečných proměn, kořenem i počátkem života i smrti, a sídlem duchovního poznání. Proto i při léčení nemoci je třeba pátrat po její podstatě (zda je jinové nebo jangové podstaty).„

Su-wen, kap. 5

Jak lze těchto teoretických východisek využít z hlediska péče o zdraví naše i našich zvířecích společníků a docílit během mrazivých zimních dní maximálního možného vyrovnání těchto dvou složek Čchi?

Jak bylo výše řečeno, jin a jang se promítá do všech forem existence, a to například jak do konstituce naší či našich zvířat (jinak se bude chovat pes s dominantní jangovou konstitucí - mladý, hyperaktivní, excitovaný, extrovertní a horkokrevný - typickým příkladem je hyperaktivní border kolie a jinak pes konstituce jinové - který bude naopak klidný, rozvážný, zimomřivý a spíše introvertní - ale o povaze zvířat někdy příště), tak i do teplotní povahy jídla. Ostatně jistě znáte z vlastní zkušenosti, že zatímco v horkých letních dnech dáte přednost studenému vodnímu melounu či zmrzlině před pečenou jehněčí kýtou, v zimě si raději uvaříte zázvorový čaj, který vaše tělo pořádně zahřeje. Tělo totiž přirozeně ví, co mu svědčí a kdy mu co dělá či nedělá dobře.  Zvláště pak to ví tělo zvířecí, které se stále ještě řídí intuicí a schopnost sebemedikace není u zvířat potlačena rozumem.

 

Pět hybatelů

Dalším stavebním kamenem čínské medicíny je teorie pěti elementů, či jakýchsi hybných sil neboli činitelů, jejichž vzájemným spolupůsobením vznikají všechny další formy bytí. Od pěti elementů se odvíjí proces ustavičných cyklických proměn všech věcí - tedy od zrodu, přes plnou sílu, po zánik (tzv. patero proměn). Elementy jsou tedy i příčinou existence a pravidelného střídání ročních období a každému ročnímu období vládne jeden z prvků. V člověku/zvířeti se pak pět elementů projevuje prostřednictvím pěti orgánů a odpovídajících procesů.   

Stejně jako lze tedy všemu přiřadit jinovou či jangovou, v zásadě však spíše jinjangovou povahu, lze také na vše nazírat z hlediska pěti elementů.  

 „Mezi nebesy a zemí i uvnitř šestero stran (nahoře, dole, vlevo, vpravo, vpředu, vzadu) není ničeho, co by se vymykalo z pěti prvků. Stejně to platí i pro člověka.“

                                                                                                                                Ling-šu kap. 25

 

Zima (21.12. – 20.3.)

Pět ročních období odráží pět energií jednoho roku. Zima je obdobím vrcholně jinovým. Je to čas  ukládání zásob, regenerace, zpomalení, odpočinku, klidu...  na druhou stranu nesmíme zapomínat na adekvátní pohyb, aby energie v těle nezačala stagnovat a nezatuhly svaly a páteř.

 

Z hlediska pěti hybatelů se zima pojí s elementem vody. Orgány náležející k elementu vody jsou ledviny a močový měchýř. Sami jistě víte, že právě tyto orgány jsou velice citlivé na chlad a právě proto je třeba je v zimním období zahřívat, a to optimálně teplou stravou. Energetická nerovnováha ledvin se může projevit jak na úrovni fyzické, a to například celkovým zhoršením pohybových problém (zejména pak bolestmi bederní páteře a kolen, dále pak zhoršením sluchu či mentálních funkcí),  tak i na úrovni emoční, třeba větší bázlivostí, přehnanou závislostí na opatrovních či dokonce úzkostmi. Všechny tyto symptomy jsou však již signály hlubší nerovnováhy elementu vody, potažmo ledvin a je třeba je řešit komplexněji, optimálně pomocí bylinek nebo třeba akupunktury. Proč ale těmto problémům nepředejít jednoduchou úpravou jídelníčku?

 

Typickou chutí elementu vody je chuť slaná jako mořská voda. Vhodné jsou proto veškeré produkty moře - ryby, řasy, plody moře, ale také třeba luštěniny      (v menší míře), které se podobají ledvinám. V zimě je třeba posilovat jangovou složku Čchi, a zejména pak jang ledvin. Na doplnění jangu ledvin jsou velmi vhodné dlouhou dobu vařené vývary z morkových kostí (zvláště pak pro zvířata s problémy s páteří), mořských řas, ze zeleniny pak dýně hokaido a kořenová zelenina, z masa kuřecí (samozřejmě velmi záleží na původu masa, ale o tom opět někdy jindy), jehněčí a skopové. U zvířat s prázdnotou jinu ledvin (zvířata   s velkou potřebou se chladit) je v zimě vhodné vyživovat esenci ledvin, a to například formou tučných mořských, ale i sladkovodních ryb a mořských řas. K další potravinám vyživující esenci ledvin patří i některé tzv. superpotraviny, jako například mirkořasy (chlorella a spirulina), zelený ječmen či včelí mateří kašička.

 

Dietetika vhodná v zimním období:

1. Maso a živočišné proteiny: losos, sardinky, šproty, grundle, makrely,případně tuňák, vývary z kostí, ledvinky, vejce, játra, mozek

                     - jang ledvin: jehněčí maso, divočina, kuřecí

                     - jin ledvin: kachna, vepřové

2. Zelenina  a ovoce: lilek, zelí (kyselé), dýně, jablka, fazole (černé, kidney), chřest, jakákoli nakládaná/kvašená zelenina - pickles, petrželka, šípkové slupky, borůvky

3. Obiloviny: divoká rýže, ječmenné kroupy, pohanka, jáhly, quinoa

4. Ostatní: česnek, med, mořské řasy, skořice, zázvor, vlašské ořechy

5. Superpotraviny:  mikro řasy (chlorella, spirulina), zelený ječmen, ghee, mateří kašička, včelí pyl

 

Autor: Dr. Michaela Rašková Zelinková